Agapornis růžohlavý

Agapornis lilianae (Shelley, 1894)
Velikost: 13 cm
Areál: 129 000 km²

Je rozšířen v Zambii, Tanzanii, Zimbabwe, Mozambiku, centrum rozšíření je v Malawi. Žije v oblastech, které jsou bohaté na vodu - např. v okolí řeky Zambezi nebo na březích jezera Malawi. Vyskytuje se ve velkých hejnech o několik desítkách až stovkách jedinců. V přírodě se živí semeny trav, květinami, poupaty, ovocem a semeny stromů. Hnízdí od ledna do března a pak v červnu a červenci. Podle údajů BirdLife International se velikost populace odhaduje na 6000-15 000 jedinců a má klesající tendenci. Ohrožuje jej predace invazními druhy.

Prvně odchováni byli v roce 1926 a to nezávisle ve třech zemích najednou. Jsou to spolenčenští ptáci, které můžeme chovat ve skupinách. Nedoporučuje se je chovat společně s jinými druhy, protože v minulosti často docházelo k mezidruhovému křížení. Při výběru kusů dáváme pozor na stavbu těla, kdy oprotiti agapornisům fischeri a škraboškovým je jemnější a celkově menší. Dříve byl v evropských chovech poměrně zastoupen, ale dnes patří mezi vzácněji chované druhy. Z jeho domoviny je zakázán vývoz.

Staví si kulovité hnízdo z kůry, kterou samice loupe z větviček. Mohou však dávat přednost slámě a stéblům trávy Materiál snáší do hnízdní dutiny v zobáku. Po dokončení stavby a zahnízdění snese 3-5 vajíček. Doba sezení na vejcích je 21 - 22 dnů a mladí opouštějí budku za 35 - 40 dní. Z mutací je u něj původní NSL ino, u dalších mutačních jedinců se jedná o transmutace z jiných druhů agapornisů. Agapornise růžohlavé krmíme jako ostatní druhy s bílým okružím. Dáváme jim tedy různé druhy prosa, oves, lesknici, trochu slunečnice. Dle možností zkrmujeme různé zelené rostliny - salát, žabinec, smetánku lékařskou, Dále podáváme čerstvé ovoce a zeleninu. Během hnízdění předkládáme a vaječnou míchanici.

Pozn.: na videu jsou 2 druhy agapornisů (agapornis hnědohlavý a agapornis růžohlavý)